Jak hodnotíte sami sebe?

Zpětná vazba na naše chování, výkony a výsledky, kterou dostáváme od druhých lidí, je pro nás velmi důležitá. Na základě ní se učíme, korigujeme své chování, rozhodujeme se, zda chceme něco změnit, formujeme si svůj sebeobraz.

Neméně důležitá je ale zpětná vazba, kterou dáváme sami sobě, náš autofeedback. Jak se díváme sami na sebe? Jak sami sebe hodnotíme? Jak k sobě v duchu mluvíme? Dokážeme sami sebe pochválit a ocenit? Anebo se jen kritizujeme, odsuzujeme a shazujeme?

Koučování vychází z toho, že každý člověk je O.K., každý je v pořádku takový, jaký je. Každý máme také velký potenciál, mnoho předností a silných stránek, mnoho dobrých vlastností. Minulý měsíc jsem vás nabádala, abyste je sami u sebe odhalili a popsali.

Zároveň se také každý z nás někdy zachová špatně. Jsme jenom lidé, nikdo není dokonalý. Je určitě dobré si své chyby a nedostatky uvědomit. Pokud jsme ale naučení se za každou chybu, za každé malé selhání striktně odsuzovat, pokud odmítáme sami sebe, má to destruktivní účinky na naši sebedůvěru a blokujeme tím svůj vnitřní rozvoj.

Jak často říkáte sami sobě podobné věty?

• To jsem ale blbec / pitomec / nemehlo .................. (doplňte si sami svůj oblíbený výraz).
• To jsem tedy vůbec nezvládnul / podělal.
• Zase jsem to pokazil!
• Zase jsem na to zapomněl, jsem to ale hlava děravá.
• Vůbec mi to nejde.
• Jsem na to úplně levý.
• Jsem naprosto neschopný!
• Tohle se nikdy nenaučím!

Každá taková myšlenka je rána naší sebedůvěře. Pokud si je říkáme často a opakovaně, přestáváme si věřit úplně. V rámci sebekoučování se tedy zkuste postupně odnaučit podobnému sebeodmítání, a místo toho se sami k sobě chovejte s větší úctou, uznáním a respektem. Začít můžete třeba tím, že každý den najdete příležitost k tomu, abyste sami sebe pochválili - a takových příležitostí je určitě mnoho! Poklepejte sami sobě na rameno, zaradujte se nad svým (byť třeba nepatrným) úspěchem nebo pokrokem, vyslovte sami sobě pochvalu! Tak třeba:

• Dneska se mi ta večeře opravdu povedla.
• To je super, půlku úkolu už mám hotovou!
• Bylo skvělé, že jsem ten rozhovor zvládnul v klidu a nerozčílil jsem se.
• Tahle halenka mi opravdu sluší.
• Za dnešek jsem napsal pět stránek diplomky, to je opravdu pokrok.
• I když jsem z toho měl obavu, dokázal jsem jí překonat a vystoupil jsem se svým návrhem na poradě.
• Dneska jsem se celou hodinu věnoval dětem.

Za co se dnes pochválíte vy? Udělejte si z toho pravidelný návyk, pokud chcete, můžete si své pochvaly i zapisovat.

Jak se odměňujete?

Dalším dobrým návykem je odměnit se za dosažení svých cílů, za své úspěchy a pokroky. Pokud je váš cíl dlouhodobý, například v horizontu let, nečekejte s odměnou až na finální dosažení cílové pásky, ale odměňujte se dřív, za dosažení dílčích cílů, za kroky, které už jste udělali. Jako když studujete vysokou školu - také nečekáte s oslavou až po promoci, ale slavíte složení každé zkoušky. Důležité prostě je, abyste si čas od času udělali radost a odměnili se za své úsilí. Odměny přitom mohou být zcela skromné a finančně nenáročné. Zapřemýšlejte, co vás potěší, a přitom si to nedopřáváte každý den. Může to být večeře s partnerem v restauraci, setkání s přáteli, výlet do přírody, masáž, něco drobného, co si koupíte jen tak pro radost, dobrá knížka, kousek čokolády, sklenička vína, dlouhá koupel v horké vaně .... Pro každého je odněnou něco jiného, co by to mohlo být pro vás? A kdy si to dopřejete?

Za co jste vděční?

K pozitivnějšímu pohledu na sebe sama patří i to, že si začneme uvědomovat věci, které v našem životě jsou, nebo které se nám prostě stanou, a z nichž máme důvod se radovat. V každodenním shonu je často vnímáme jako samozřejmost, a ani si neuvědomujeme, kolik úžasných věcí a lidí kolem sebe máme, za co všechno můžeme být životu vděční. Zkuste si to opět pojmenovat nahlas, najděte každý večer jednu až tři věci, za které pociťujete vděk, kterých si opravdu vážíte, které vás opravdu potěšily. Například si uvědomíte, že jste zdraví, že máte skvělého partnera / děti / kamarády, že máte dobrou práci, že jste finančně zajištění, že bylo dnes krásné počasí, že vás šéf v práci pochválil, že se váš přítel uzdravil, že vám soused vyzvedl od pošťáka balíček, že se na vás někdo usmál, že můžete svobodně říkat svoje názory ..... 

Za co dnes pociťujete vděčnost? Co vám dnes udělalo radost? 

Mnoho úspěchů v sebekoučování Vám přeje Váš kouč Irma Bohoňková!