Březen 2022: Zvyk, zlozvyk, nebo závislost?

I když se domníváme, že svůj život vědomě řídíme a jednáme na základě svých svobodných rozhodnutí, není to tak docela pravda. U poměrně velké části našeho každodenního fungování předáváme řízení "autopilotovi" - jednáme podle svých zažitých zvyků a návyků. Dá se dokonce říci, že ze zvyku toho děláme mnohem víc, než jsme si vůbec ochotní připustit. Schválně si v duchu promítněte všechny činnosti, které jste dnes od probuzení dělali. Nad kterými jste skutečně přemýšleli, zvažovali jestli, proč a jak je máte udělat? A které jste prostě udělali automaticky, protože to tak děláte vždycky? Každý z nás má vytvořené nějaké rituály, zaběhlé rutinní postupy. Jednou vytvořené zvyky pak fungují jako programy, které nás řídí. Jsou jako koleje, po kterých jede vlak.

Proč se řídíme svými zvyky?

Důvod je jednoduchý - šetříme tak svoji mentální energii. Kdybychom se měli vědomě rozhodovat a přemýšlet o každé činnosti, kterou děláme (jak vstaneme z postele, vyčistíme si zuby, připravíme snídani, půjdeme nebo pojedeme do práce či do školy, jak budeme řídit auto, postupovat u opakovaných pracovních úkolů, kdy a kam půjdeme na oběd atd. atd.), náš mozek by se brzy zahltil. Takhle se na opakované aktivity nemusíme soustředit a svoji mentální kapacitu můžeme věnovat důležitějším věcem. Návykové chování nevyžaduje žádné rozhodování.

Návykové chování nám zároveň většinou přináší určitou odměnu (uspokojení nějaké naší potřeby, dobrý pocit, požitek, uvolnění, odreagování, snížení stresu, pocit jistoty, pocit kontroly ...). I proto máme tendenci je stále opakovat.

Většina našich zvyků je pro nás užitečných, pomáhají nám v životě, šetří nám čas a energii. Některé návyky jsou neutrální - ani nepomáhají, ani neškodí. Je asi například jedno, jestli máme zvyk zubní pastu vytlačovat z tuby od konce nebo od prostředka (pokud to ovšem není zdroj konfliktů s našim partnerem).

Každý z nás má ale také nějaké zvyky, které nám moc neprospívají, nebo jsou pro nás vyloženě škodlivé. Pak mluvíme o zlozvycích. Silně upevněné zlozvyky mohou přerůst v závislosti.

Zlozvyky

Zlozvyky jsou automatická chování, která poškozují naše zdraví nebo mezilidské vztahy, snižují naší pracovní výkonnost a efektivitu, brání nám v dosažení nějakých cílů. Příkladem může být kousání nehtů, večerní přejídání u televize, zbytečné nakupování, odkládání důležitých úkolů apod. Můžeme mít i komunikační zlozvyky - například skáčeme druhým do řeči, všechno hned kritizujeme, dáváme nevyžádané rady ...

Některých zlozvyků jsme si vědomi a sami bychom je rádi změnili. Některé si však vůbec nepřipouštíme a bráníme se, když nás na ně upozorňuje naše okolí.

Závislosti

Nejnebezpečnější kategorií zlozvyků jsou závislosti. Nejen že nám prokazatelně škodí, ale postupně zcela ochromují naší vůli a možnost svobodného rozhodování, stáváme se jejich "otroky". Závislí můžeme být na cigaretách, alkoholu, drogách, práci (workoholismus), jídle, nakupování, počítačových hrách, sociálních sítích ...

Jak poznat, že už nejde o pouhý zlozvyk, ale o závislost? Závislostní chování má několik typických znaků:

• Objevuje se velmi silná touha (bažení) po předmětu naší závislosti, která není zvládnutelná vůlí.
• Dochází ke ztrátě kontroly - závislý člověk si nedokáže poručit a "musí" jednat v souladu se svou závislostí.
• Často myslíme na předmět naší závislosti, často se jím v duchu zaobíráme, stává se dominantním tématem našeho života.
• Abychom dosáhli stejného účinku, musíme postupně zvyšovat dávky - konzumovat něco nebo dělat něco více a častěji.
• Pokud nemůžeme svoji závislost uspokojit, dostavují se nepříjemné pocity (absťák).
• Své závislostní chování opakujeme, i když má pro nás prokazatelné negativní důsledky nebo vede k problémům (v rodině, ve vztazích, v práci ...).
• Kvůli své závislosti lžeme, často se jí snažíme před druhými lidmi zastírat a zlehčovat. Je to něco, za co se podvědomě stydíme a nechceme, aby to o nás druzí věděli.
• Kvůli své závislosti zanedbáváme své jiné zájmy, práci, druhé lidi.
• Často žijeme v sebeklamu, sami sebe obhajujeme a přesvědčujeme, že to přece máme pod kontrolou, že to ještě není tak špatné ...

Zajímavé je, že některé závislosti jsou považovány za společensky nepřijatelné a většina lidí je odsuzuje (například alkoholismus, drogové závislosti ...), jiné jsou vnímány jako společensky přijatelné (závislost na kouření, workoholismus, perfekcionismus, nadměrné utrácení ...), i když nám evidentně škodí a mohou pro nás být rovněž velmi destruktivní. Workoholismus dokonce řada lidí vydává za svou přednost a silnou stránku!

Jaký svůj návyk chcete změnit?

Pokud jste dospěli k rozhodnutí (ať už sami, nebo pod tlakem vašeho okolí), že je třeba změnit nějaké své obvyklé chování, je dobré si uvědomit, do které z výše uvedených kategorií patří: jde o zvyk, zlozvyk nebo závislost? Vymanit se ze závislosti je obtížné, člověk to většinou nezvládne sám a potřebuje k tomu nějakou profesionální pomoc.

Změna zvyků a zlozvyků je však ideálním polem pro sebekoučování. Jak na to? Jak při tom postupovat, co dělat a na co si naopak dávat pozor? Tím se budu zabývat v dalších letošních číslech mého newsletteru.

Začněte tím, že si napíšete jeden konkrétní zvyk, který chcete sami u sebe změnit, nebo zlozvyk, kterého se chcete zbavit. Zatím ještě nic nedělejte, jenom svůj návyk pozorujte:

• Kdy, při jakých příležitostech, v jakém prostředí se objevuje?
• Jak často se objevuje? Je frekvence stále stejná, stoupající nebo klesající?
• Co obvykle bezprostředně předchází tomu, než to začnete dělat?
• Co obvykle následuje poté, co to uděláte?

Mnoho úspěchů na cestě k úspěšné změně Vám přeje Váš kouč Irma Bohoňková!